The Asylum Albums (1976-1980) [5CD]

„Nejde jen o artefakt – hudbu a texty – které nám Joni dává. Její umění nás mění. Posouvá v nás něco. A tak umělci mění svět.“ – Meryl Streep

Po turné THE HISSING OF SUMMER Lawns se Joni Mitchell uchýlila do plážového domu Neila Younga, aby se zotavila. Toužila cestovat, ale nebyla rozhodnutá o cíli, když byla nečekaně pozvána na cestu napříč zemí s přáteli. Byla to jedna ze tří cest, které podnikla mezi lety 1975 a 1976, a začátek období charakterizovaného touhou po toulkách, jak v jejích fyzických cestách, tak v hudebním zkoumání. Tato transformační fáze je ústředním bodem kolekce THE ASYLUM ALBUMS (1976-1980), dalšího vydání v sérii Joni Mitchell Archives.

Nová kolekce představuje Mitchell v její nejodvážnější podobě napříč alby HEJIRA (1976), DON JUAN’S RECKLESS DAUGHTER (1977), MINGUS (1979) a živým albem SHADOWS AND LIGHT (1980). Renomovaný zvukový inženýr Bernie Grundman remasteroval všechny čtyři nahrávky v tomto box setu z původních analogových pásek.

Během tohoto období Mitchell směle prohlásila, že se přesouvá z „hitového oddělení“ do „uměleckého oddělení“. Kritici pomalu doháněli, ale její kreativita byla na plné obrátky. Místo studiových hráčů začala nahrávat s jazzovými virtuosy, jako jsou Larry Carlton a Pat Metheny (kytara), Michael Brecker (saxofon), Herbie Hancock (klávesy) a Don Alias (perkuse), a také s několika členy Weather Report, včetně Jaco Pastorius (basa) a Wayne Shorter (saxofon).

HEJIRA vyniká jako svědectví o Mitchellině uměleckém vývoji. Její tlumená instrumentace spolu s introspektivními texty vytvořila nadčasové skladby jako „Coyote“ a „Furry Sings The Blues“ s Youngem na harmoniku. Mitchell jednou řekla: „Myslím, že spousta lidí by mohla napsat mnoho mých dalších písní, ale mám pocit, že písně na Hejiře mohly pocházet jen ode mě.“

Její cesta pokračovala albem DON JUAN’S RECKLESS DAUGHTER, dvojalbem převážně experimentální hudby. Obsahovalo „Paprika Plains“, celostrannou klavírní skladbu s orchestrálními aranžemi. Našlo si vnímavé publikum mezi hudebními hledači, jako je Björk, která řekla, že nebojácný přístup alba později inspiroval její hudbu.

Nakonec Mitchellina cesta vedla k albu Mingus, její spolupráci s jazzovou legendou Charlesem Mingusem, který pro projekt napsal několik písní. Mingus zemřel krátce před dokončením alba a Mitchell mu ho věnovala. Na albu se objevily čtyři Mingusovy písně s texty Mitchell, včetně verze „Goodbye Pork Pie Hat“, Mingusovy pocty saxofonistovi Lesteru Youngovi a jedné z jeho nejslavnějších skladeb. V poznámkách k albu Mitchell řekla, že se při nahrávání poprvé cítila plně ponořená do jazzu. „Bylo to, jako bych stála u řeky – s jedním prstem ve vodě – zkoušela to – a Charlie přišel a postrčil mě – plav, nebo se utop...“

Posledním přírůstkem do kolekce THE ASYLUM ALBUMS (1976-1980) je dvojité živé album Shadows and Light. Bylo to její druhé živé album a poslední vydání u Asylum Records. Nahrála ho během turné k albu Mingus v září 1979 v Santa Barbara Bowl. Kromě provedení její klasické písně „Woodstock“ se album zaměřilo na písně z jejích nejnovějších alb, jako „Amelia“, „Dreamland“ a „The Dry Cleaner From Des Moines“. Skupina The Persuasions, vokální skupina populární v 60. letech, se také objevila na dvou písních: titulní skladbě a cover verzi „Why Do Fools Fall In Love“.

Cover art pro THE ASYLUM ALBUMS (1976-1980) obsahuje část jednoho z Mitchelliných originálních obrazů. Fanoušci si budou moci vychutnat plnou verzi rozmarně abstraktní krajiny jako doprovodnou vložku v balení alba pro CD i LP verze. Součástí setu je srdečný esej od oceňované herečky Meryl Streep, celoživotní fanynky Mitchellina díla.